» Bad job IV. » Posted by      

Podle všeho se jedná o nějaký domek u Okříšek, je tam jakási vodní nádrž, těžko říct co je to za objekt. Každopádně to vypadá přesně na to místo, které bych si k podobné schůzce nikdy nevybral. Příliš volného prostoru kolem a málo uvnitř. Co naplat, můj malý francouzský „přítel“ je toho názoru, že mě tam bude mít jako na dlani. Nezbývá než hrát jeho hru. Za A) mě zajímá co je ten žabožrout zač a za B) mě čeká pět melounků zakončených symbolem „€“ u pana Volodi, pokud donesu protijed. Read more

» Bad job III. » Posted by      

Kafe… no konečně, už jsem myslel, že mi ho nedonesou. List novin otáčím o dvě strany dopředu, přeskakuji tím články, které mne opravdu nezajímají. Poslepu míchám černou tekutinu v šálku před sebou a vychutnávám si její vůni promísenou s kouřem doutníku pána u stolu naproti. Read more

» Bad job II. » Posted by      

Má práce není nijak složitá. Řekněme, že jen vyžaduje dělat to, co je aktuálně zapotřebí. Ať už pro toho anebo onoho… Složitější je bezpečně přijmout zakázku a stejně tak bezpečně si za ni nechat zaplatit. Má práce je v tomhle dosti specifická, nikdo by neměl vědět, čím a jak se živím. Read more

» Bad job I. » Posted by      

Nesnáším svou práci. Je vážně odporná. Ale… když já jsem v ní tak zatraceně dobrý. Tak co mám dělat? Přestat se živit tím, v čem jediném vynikám nad ostatními? To těžko… Read more

» Stínemzvaný III. » Posted by      

Z nedalekého vrcholku je pozorovaly temně rudé oči. Cítily to, co hledaly, vpíjely se do podstaty oné bytosti a jediné co naplňovalo jejich podstatu byla nenávist. Nenávist tak hluboká, že málem zastínila přítomnost bytosti druhé. Bytosti, jejíž podstata páchla a zároveň byla tak blízká. Do očí se pomalu začínala vkrádat nejistota, neboť nechápaly, jak je existence něčeho takového možná. Read more

» Stínemzvaný II. » Posted by      

„Otče, už je to měsíc a stále jsi mi neodpověděl na žádnou z otázek…“

Marko a Tarr putovali dlouhé týdny horskými roklemi a vyhýbali se všem lidským obydlím, na která cestou narazili.

„Slyšíš? Já chci vědět co se to tam ve vesnici stalo. Říkal jsi, že mi odpovíš na všechno, co mě zajímá, když s tebou půjdu, a jen mlčíš. Už mě to nebaví…“ zastavil se Marko a odmítal pokračovat. Read more

» Stínemzvaný I. » Posted by      

„Otče…“ říkal mu tak, ani nevěděl proč. Snad proto, že se jej kdysi ujal. Snad proto, že jeho vlastní rodina už byla dávno hluboko pod zemí a nikoho jiného neměl. Snad proto, že byl příliš mladý na to, aby sobě nejbližšího člověka dokázal nazývat jinak než otcem. Read more

» Lovec démonů II. » Posted by      

Sklepení páchlo hnilobou. Stěny pokrývaly vrstvy vlhkého prachu a pavučin. Panovala zde naprostá tma. Jen místy prosvítalo matné světlo stropních průzorů. Cítil jeho hlad a věděl, že zde číhá… Read more

» Lovec démonů I. » Posted by      

Běžel… dech se čím dál tím víc zkracoval a plíce rozšiřovaly tak, až hrozilo, že prasknou. Viděl, ačkoliv byla naprostá tma – ani měsíc nesvítil. Stromy jej míjeli jen velice těsně a nejednou se musel vyhýbat na poslední chvíli všemožným nástrahám, které ukrýval setmělý hvozd. Read more

» Marbh » Posted by      

„Hmm… pozoruhodné…“ Pousmál se, což u něj nebylo zrovna běžné, a následně si musel s mírným zamračením poupravit upadávající čelist. „…čemu vděčím za tvou návštěvu, Saless?“ Read more

« Předchozí stránkaDalší stránka »